Od roku 1975 do roku 2007 uspořádal náš oddíl 2 národní závody, 22 oblastních závodů (kraj Hradec Králové a Pardubice), 5 závodů okresní pionýrské sportovní ligy  a 1 náborový. Celkem jsme tedy uspořádali 30 závodů. Uspořádat závod OB nebylo tak jednoduché jako teď. Kontroly byly v lese označeny kleštěmi s různě umístěnými jehlami, které si každý závodník otiskl do „průkazu“. V cíli pak byli nejméně tři rozhodčí. Jeden odebíral průkazy a napichoval je po deseti na k tomu upravená prkýnka, jeden zapisoval na „desítkové lístky“ čas a třetí startovní čísla dobíhajících závodníků. Ve stanu nebo propůjčené místnosti sedělo nejméně sedm „počtářů“. Jeden z desítkových lístků přepisoval čas na průkazy, druhý odečítal cílový čas od startovního a tak určil běžecký čas závodníka a další nejméně čtyři kontrolovali správnost „vpichů“ v průkazech a jeden rozděloval zkontrolované průkazy podle kategorií a odděloval od průkazu část se jménem, kategorií a časem. Další pak vyvěšoval tyto oddělené části ven na připravené provázky, kde si každý závodník mohl zjistit, jak se umístil.
I příprava takových závodů byla složitější než teď. Závodníci posílali přihlášky poštou. Jejich jména (kolem 700 i víc) musel někdo přepsat na „startovní průkazy (většinou paní Jakubcová). Někdo je pak ručně rozlosoval a vytvořil startovní listinu nejméně ve dvou ručně psaných stejnopisech (jednu na start, druhou na zveřejnění na shromaždišti). K tomu jsme ručně vytvořili popisy kontrol, které si na shromaždišti závodníci opisovali do svých průkazů. Jedinou technickou vymožeností byl školní cyklostyl, ale i s tím byl velký problém. Členové oddílu zakreslovali ručně umístění kontrol do map. To se večer před závodem několikrát kontrolovalo.  Kromě zde popsaných činností jsme museli zajistit i to, co se zajišťuje i teď: roznesení „kontrol“ na stanoviště v lese, organizace startu (nejméně 6 lidí), občerstvení na „občerstvovací kontrolu“ a do cíle, odebírání a rozdávání map v cíli… Za správnost všeho, co se děje v lese zodpovídal Jaromír Bílek (rozhodčí II. třídy), za správnost přípravy průkazů, srartovních průkazů, startovních listin a popisů zodpovídal Jaroslav Jakubec (rozhodčí II. třídy), za zajištění materiálu (většinou zapůjčeného z bohatšího oddílu) zodpovídal Josef Paďour nebo Pavel Trejtnar.  Přes tak náročnou organizaci jsme do roku 2007 uspořádali 30 závodů. Kde jsme vzali tolik lidí? Bylo nás prostě víc v oddíle, pomáhali příbuzní a známí členů oddílu a přátelé z Baníku Vamberk. Vydání mapy není levná záležitost. Náklady platil Sokol, oddíl je pak vracel ze startovného vybraného na námi pořádaných závodech. Na mapu Zemská Brána např. přispělo za uvedení reklamy i 11 sponzorů.

Závodem největší důležitosti, který náš oddíl pořádal za pomoci Baníku Vamberk a několika členů našeho oddílu, kteří byli ze Žamberka, byl závod Národního žebříčku jednotlivců a štafet v lyžařském orientačním běhu 16. a 17. 1. 1982. Tohoto závodu se zúčastnilo i  bulharské reprezentační družstvo. Pikantní při tom bylo, že jeden Bulhar dojel závod na jedné lyži. Jana Jakubcová tehdy vyhrála kategorii D13 a stala se krajskou přebornicí v lyžařském OB (národní žebříček byl od dorostenců výš). Znovu musíme obdivovat členy našeho oddílu a obětavé Vamberáky, kteří bez skútru dokázali připravit desítky kilometrů tratí. Vamberáci u nás spali a šlapalo se den předtím a brzo ráno před závodem. Několik dní dopředu se muselo vyrobit několik můstků přes potoky, aby doběh mohl být téměř u sokolovny. Běželo se na speciální mapě pro LOB v měřítku 1 : 30000, kterou vytvořil Jaromír Bílek a která zahrnovala původní mapu Zaječiny a prostor Smrčin a Doleček až k centru obce.
 

Pokračování